Irske zazitky

Uz let z Parize do Dublinu byl zajimavy. Kupovala jsem letenky na posledni chvili a platilo mi je ustredi. Abychom nasli ty nejlevnejsi, zvolili jsme nakup u Ryanair, protoze je to jedina lowcostova spolecnost, u ktere jsem nasla, ze lita Pariz-Dublin. Nizka cena letenek oproti AirFrance ma jeden hacek. Misto odletu je Paris -Beauvais, coz je spise Beauvais nez Paris, presneji receno asi tak 80km na sever od Parize, takze jsem se na letiste dopravovala jeste asi 1h10 autobusem.
Nicmene vyhodu to melo. Malinke letiste, ze ktereho letaji vseho vsudy asi tak 4 spolecnosti, zarucuje, ze se tam nemuzete ztratit. Navic autobus, kterym prijedete je urcen vzdy pro cestujici ze stejneho spoje. Takze se odehrava vpodstate jednoduchy proces: autobus --> prepazka --> kontrola --> cekani--> letadlo. Mimochodem bezpecnostni kontrola je stejne prisna jako na velkych letistich (zadne lahve s pitim, prosim!!!).
Samotny let byl bez problemu, mraky mizely tak rychle, jak jsme opousteli vzdusny prostor nad Francii a ja jsem mohla sledovat, jak zrovna preletavame nad morem nebo potom nad Londynem. Pristali jsme v Dublinu, preridili hodinky o hodinu nazpet a ja se vydala hledat autobus, ktery me odveze do centra. Z O'Conell street jsem pak zamirila podle vytistene mapy do hostelu, nicmene ukazalo se, ze sipka v mape neoznacuje vubec nase misto k ubytovani a tak jsem bloudila vic, nez bych dopredu ocekavala.

Na setkani se nas seslo celkem 13 z ruznych zemi Evropy a cely vikend byl pak zamereny projekty Dobrodruzstvi za obzorem, jejich propagaci i doprovodne aktivity behem roku. Uzili jsme si i vzajemne ochutnavani narodnich specialit. Bohuzel jsem ty ceske musela pro nedostupnost nahradit francouzskymi. Krome jineho se nas take na jedno odpoledne ujali mistni skauti a provedli nas po meste. Nastevu mesta jsme pak ukoncili v jejich klubovne s bohatou veceri a tancovanim (viz fotogalerie).

A par poznatku z nekolika dnu v Dublinu?

• Na ulici a hlavne v centru byly porad obrovske davy lidi, behem dne, vecera i noci. A to nejen turistu ale samotnych Dublinanu. Napr. pred kazdym bankomatem byly neustale dlouhe fronty, bary i hospody (ve kterych se nesmi kourit a pokud si uvnitr zapalite, muzete platit i pokutu az 1000Eur) preplnene k prasknuti .
• Uprostred O'Conell street stoji vysoky stribrny sloup, jehoz jedinou funkci bylo pripomnout vstup do noveho milénia. Deti nam prozradily, ze pry stal milion Eur. Kdo vi, treba ma i jiny vyznam.
• A i kdyz jsem si stokrat opakovala, ze auta tam jezdni nalevo, mela jsem problem pri prechazeni silnice.
• Narazila jsem hned na dve restaurace/penziony, ktere se pysnily ceskou vlajkou a vubec, Irove maji take radi pivo a tak to ceske najdete v Dublinu v napojovem listku mnohem casteji nez treba v Parizi.