Trochu z praktickeho zivota

Strasne rychle to utika, uz mam za sebou zase dalsi tydny. Ty posledni dva byly ve znameni pruzkumu okoli, hlavne uzitecnych obchodu. Kvuli pocasi (brrr to byla zima) se ani nedalo venku moc prochazet.

S Verkou a Ester jsme vyuzily lakave nabidky parizkych kin "Printemps du Cinéma", ktera po tri dny nabizela vsechna predstaveni za 3,50Euro. To je asi tretinova cena normalniho vstupneho. Castecne z kvuli lepsimu porozumeni a castecne kvuli vyprodani ostatnich filmu, jsme si nakonec vybraly Le Come Back s Hughem Grantem - v anglicke verzi s francouzskyma titulkama. A nelitovaly jsme.

Tak a ted vsedni veci, s kterymi se kazdodenne potykam. Napriklad cestovani metrem je zalezitost sice prakticka, nekdy je to ale opravdu dobrodruzne a nektere veci me zarazeji znovu a znovu. Tak treba zacpy a technicke zavady. Casto se stane, ze metro ve kterem jedu, zustane proste stat v tunelu. Ridic po kazde ohlasi omluvu a prosi o strpeni, ze pred nami je zacpa a ze tedy musime pockat. Jak se jim to ale povedlo v pripade, kdy jsem cekala na zastavce asi 15 minut, nez kvuli nejake zavade prijelo opozdene metro, aby nasledne zustalo stat v tunelu, jen co jsme vyjeli ze stanice, to opravdu nechapu. Zvlast kdyz jsou stanice od sebe max. minutu a ctvrt hodiny pred nim nic nejelo. Na druhou stranu jezdim do prace linkou 13, tak se asi nesmim divit.
Dalsim malym dobrodruzstvim jsou nakupy, hlavne v potravinach posledni dobou pobiham mezi regaly se slovnikem a snazim se prijit nakloub nekterym nazvum. Obcas mi to stezuje fakt, ze nektere veci tu nejsou k sehnani nebo naprosto v jine forme. Chtela jsem neco upect, ale sehnat kyprici prasek se mi zatim nepodarilo. Uz jsem si malem koupila jeden sacek, podobne vyhlizejici jako ten nas, s hezkym obrazkem kolace, nez jsem si prelozila, ze je to susene drozdi. Az vcera mi Verka poradila, ze oni tu asi prodavaji mouku, ve ktere uz je kyprici prasek zamichany. Tak to me teda nenapadlo. Ja uz si samozrejme koupila tu obycejnou.

S obchodama je to tu zajimave, hlavne pokud jste z Prahy zvykli, ze maji vsude porad otevreno, zvlast o vikendu. Tady je v nedeli zavreny i Carrefour, nakoupit se pak da na trzizstich nebo v obchudkach okolo nich. Udajne nejvetsi blesi trh na svete je na severu Parize, ve ctrvti Clignancourt. Jak tvrdi knizni pruvodce - muzete si tam koupit cokoliv vas napadne, od ovoce, pres obleceni az po cerstve ukradeny mobilni telefon. Stanky tam maji vetesnici, starozitnici ale i prodavaci potravin. Zdalky to pripomina nase vietnamska trziste, jen byste museli nachodit spoustu kilometru, nez byste jej cele prosli. Uz od vylezu z metra vam budou na kazdem rohu poulicni prodavaci nabizet "zarucene prave" kabelky Luis Vuitton a prodavaci ovoce a zeleniny se prekrikuji tak, ze to obcas vypada, jako kdyz se za chvili strhne nejaka rvacka.

A snad jen mala poznamka na zaver, ktera se tyka prechazeni po prechodu. Na vetsine z nich jsou sice semafory, ale vzdycky se vyplati poradne se rozhlidnout. Ne vsichni je tu totiz respektuji. A to plati jak pro chodce, tak pro ridice.

Tentokrat jsou fotky na Picase, pod nasledujicim odkazem. Je to vetsi vyber z cele Parize.

Paris