Retour à la normale
Navrat k normalu neboli z cest zase zpatky v Parizi. No zadne prazdniny to nebyly, ale i tak byly ty pracovni dny mimo kancelar prijemnym zpestrenim. Nejdrive jsem stravila 3 dny ve Strasburku. Co nove otevreli novou linku TGV, trva tam cesta neco malo pres 2 hodiny a je to teda rychlost. Ale protoze jsem si nezapomnela rezervovat sedadlo tak, abych sedela po smeru jizdy, bylo mi nevolno jen obcas. A vlastne cely Strasbourg se modernizuje. Budovu nadrazi ted doplnuje obrovska sklenena hala, neboli "verièrre" coz je v prekladu neco jako prosklena kopule nebo skleneny kryt kabiny (napr. Formule 1). A nekterym lidem ve Strasburku se nelibi, ale me jo. Navic v noci je pres sklo videt i osvetlena stara budova nadrazi a podle me to vypada moc hezky. Mestem se taky prohani moderni nizkopodlazni tramvaje a pribyvaji dalsi a dalsi linky.
Co se tyce me prace pro alsaske skauty, ukazalo se, ze tri dny je celkem dost a my jsme zvladli vsechno za jeden den. Bylo treba vytisknout spoustu (asi 480) dopisu, nastrkat je do obalek, nalepit nalepky s adresama a pak samozrejme znamky s nejakym specialnim tarifem. Rychle to uteklo a me zbyl cas i na poznavani mesta i alsaske kuchyne. A protoze se me vsichni behem me nastevy i po ni vyptavali, jestli jsem ochutnala "tarte flambée", tak to bude asi opravdu vyhlasena specialita. Tarte flambée ci po alsasku flammenkueche vlastne vubec neni flambovany s alkoholem i kdyz by se tak z nazvu mohlo zdat, ale to je zavineno spatnym prekladem. Ve skutecnosti se pece v peci, tedy v plamenech (flammes). Na tenke testo, podobne tomu jako na pizzu, se dava slanina, cibule a hodne syra. Je to dobrota.
Centrum mesta jsem si prohlidla ve dne i v noci, jen bohuzel vetsinu casu prselo a tak to nebylo uplne ono. A navic fotky jsou takove sedive a tak jich tu mam jen par. Klasicke alsaske domecky ve ctvrti Strasburku, ktere se rika Petite France - Mala Francie a dominantu mesta- katedralu. Az pri stavbe goticke pamatky, ktera se hodne protahla, se zjistilo, ze druha vez by byla velkou zatezi a pilire katedraly by ji neunesly. A tak tedy zustala pouze ta jedina, ktera se pri me navsteve chvilema ztracela v mlze.
Co se tyce me prace pro alsaske skauty, ukazalo se, ze tri dny je celkem dost a my jsme zvladli vsechno za jeden den. Bylo treba vytisknout spoustu (asi 480) dopisu, nastrkat je do obalek, nalepit nalepky s adresama a pak samozrejme znamky s nejakym specialnim tarifem. Rychle to uteklo a me zbyl cas i na poznavani mesta i alsaske kuchyne. A protoze se me vsichni behem me nastevy i po ni vyptavali, jestli jsem ochutnala "tarte flambée", tak to bude asi opravdu vyhlasena specialita. Tarte flambée ci po alsasku flammenkueche vlastne vubec neni flambovany s alkoholem i kdyz by se tak z nazvu mohlo zdat, ale to je zavineno spatnym prekladem. Ve skutecnosti se pece v peci, tedy v plamenech (flammes). Na tenke testo, podobne tomu jako na pizzu, se dava slanina, cibule a hodne syra. Je to dobrota.
Centrum mesta jsem si prohlidla ve dne i v noci, jen bohuzel vetsinu casu prselo a tak to nebylo uplne ono. A navic fotky jsou takove sedive a tak jich tu mam jen par. Klasicke alsaske domecky ve ctvrti Strasburku, ktere se rika Petite France - Mala Francie a dominantu mesta- katedralu. Az pri stavbe goticke pamatky, ktera se hodne protahla, se zjistilo, ze druha vez by byla velkou zatezi a pilire katedraly by ji neunesly. A tak tedy zustala pouze ta jedina, ktera se pri me navsteve chvilema ztracela v mlze.
0 Comments:
Okomentovat
<< Home