Londyn 17.- 22. dubna
6 dni v Londyne uteklo jako voda a uz jsem zpatky v Parizi. Byly to opravdu moc pekne prazdniny. Kupodivu tam vubec neprselo, takze jsme s Verkou podnikaly vypravy do mesta a prohledly jsme si vse, co se za par dni da stihnout. Na jihu Londyna nas ve ctvrti East Dulwich privitala rodina Ade-Ajayi, u ktere jsme po cely tyden bydlely a citily se jako doma. Uzily jsme si dosyta jizdu double deckery po celem meste a u turisticky zajimavych mist se ztracely v zastupech navstevniku z jinych zemich. Mezi jazyky znejicimi nejen na Trafalgar square nechybela ani cestina nebo slovenstina. Fotky s popisky brzy najdete ve fotoalbu, tak se tu nebudu o vsem rozepisovat.
Snad jen napisu par slov i o svem vyletu do Chingfordu. Tento nazev mesta vam asi nic nerika a ja jsem o nem take nic nevedela, nez jsem se rozhodla vydat se do Gilwell parku, ktery lezi blizko tohoto mestecka. Takze jsem v Londyne nasedla v patek rano na vlak a za pul hodinky jsem vystupovala daleko od ruchu velkomesta. Zatimco se Praha pripravovala na velkolepe oslavy stoleti skautingu, ja tak trochu bloudila lesem, kde jsem cestou k snad nejznamejsi skautske zakladne sveta vyplasila desitky veverek (sebe nepocitam). Na recepci - opravdu to tam vypadalo jako v hotelu- blizko White House (v Gilwell parku samozrejme, neplest s Washingtonem) jsem si vyzvedla planek parku a krizem krazem jsem ho skoro cely prosla. Nakoukla jsem do maleho muzea i do obchudku, odkud jsem si odnasela skvele suvenyry. Vsude byl klid, behem tydne tu asi neprobiha moc akci. Sem tam jsem jen zahledla skupinky skautskych vudcu a vudkyn pri aktivitach, jedna velka skupina lidi zrovna obedvala primo pred WH na trave. Ja jsem se zase pesky vydala zpet na vlak do Chingfordu.
Den jsem zakoncila v South Kensington navstevou Baden-Powell house a prohlidkou male expozice ke 100 letum skautingu. Tento dum v centru Londyna nabizi mimo jine i ubytovani a konferencni mistnosti pro ruzne skautske akce. Hmm, moc pekne to tam bylo.
Tak to jen k memu jednodennimu skautskemu putovani po Anglii a ted huraa na fotky.
Snad jen napisu par slov i o svem vyletu do Chingfordu. Tento nazev mesta vam asi nic nerika a ja jsem o nem take nic nevedela, nez jsem se rozhodla vydat se do Gilwell parku, ktery lezi blizko tohoto mestecka. Takze jsem v Londyne nasedla v patek rano na vlak a za pul hodinky jsem vystupovala daleko od ruchu velkomesta. Zatimco se Praha pripravovala na velkolepe oslavy stoleti skautingu, ja tak trochu bloudila lesem, kde jsem cestou k snad nejznamejsi skautske zakladne sveta vyplasila desitky veverek (sebe nepocitam). Na recepci - opravdu to tam vypadalo jako v hotelu- blizko White House (v Gilwell parku samozrejme, neplest s Washingtonem) jsem si vyzvedla planek parku a krizem krazem jsem ho skoro cely prosla. Nakoukla jsem do maleho muzea i do obchudku, odkud jsem si odnasela skvele suvenyry. Vsude byl klid, behem tydne tu asi neprobiha moc akci. Sem tam jsem jen zahledla skupinky skautskych vudcu a vudkyn pri aktivitach, jedna velka skupina lidi zrovna obedvala primo pred WH na trave. Ja jsem se zase pesky vydala zpet na vlak do Chingfordu.
Den jsem zakoncila v South Kensington navstevou Baden-Powell house a prohlidkou male expozice ke 100 letum skautingu. Tento dum v centru Londyna nabizi mimo jine i ubytovani a konferencni mistnosti pro ruzne skautske akce. Hmm, moc pekne to tam bylo.
Tak to jen k memu jednodennimu skautskemu putovani po Anglii a ted huraa na fotky.
Gilwell+B- |
Londyn |
0 Comments:
Okomentovat
<< Home